Již podruhé se vydali vítězové Partners Gold Tripu v lednu na letní dovolenou. V letošním roce nás čekalo poznání nejjižnější části Afriky, Jihoafrické republiky. Zatímco v minulém roce se mnozí z nás dlouho srovnávali z časového posunu, letošní aklimatizace proběhla báječně, protože v Africe je pouze o 1 hodinu více. Hned po příletu do Kapského města nás přivítalo příjemné oceánské klima se svěží brízou. Krásných 30C nás všechny přesvědčilo o tom, že následující dny dlouhé kalhoty a svetry potřebovat nebudeme. Z letiště jsme vyrazili rovnou do světoznámé oblasti kapských vinic. Zažívali jsme první dojmy z krásných přírodních scenerií a kochali se výhledem na horský pás pohoří awequas. Po chvilce jsme dorazili do vinice Boschendal, která je lemována staletými duby. Pod jedním z nich jsme měli příležitost ochutnat skvělá jihoafrická vína. Nemohli jsme si představit lepší začátek naší cesty. Únava z dlouhého letu se rozplynula a při zahradním pikniku jsme se zájmem poslouchali výklad o vínech. Krátký odpočinek ve funkcionalisticky zařízeném hotelu nám dodal čerstvých sil a tak jsme se mohli znovu vydat na cestu. Čekala nás návštěva dominanty Kapského města – Stolové hory. Avšak člověk míní a příroda mění. Vítr od Atlantiku zesílil a provoz lanovky musel být přerušen. Nedá se nic dělat, výhled ze Signální hory na Kapskou zátoku stál také za to. A pak už rychle na večeři. Skvělé restaurace v centru Waterfrontu jsou ideální příležitostí k poznání jihoafrické kuchyně. Zábava pokračovala v plném proudu, ani jsme nezaznamenali únavu z dlouhého letu.

Následující den jsme si přivstali, vítr ustal a tak jsme se mohli těšit na ranní výhled ze Stolové hory. Skutečnost předčila očekávání, počasí nám
skutečně přálo a výhledy byly přesně takové, jako z fotografií National Geographic.

Jedeme dál, dnes nás čeká mnoho překvapení. Vyrazili jsme k Mysu Dobré naděje, cestou plnou překrásných výhledů na skalnaté pobřeží, útesy a oceán. Chapman’s Peak drive je vytesaná silnice ve skalách, která turistům připravuje nezapomenutelné rozhledy. Zastavujeme v Simon’s Town. Malé poklidné městečko je základnou jihoafrického námořnictva. Hlavní ulice je lemována viktoriánskými budovami. Vše je malebné a čisté.
A protože je čas na oběd, necháme se pohostit mušlemi a čerstvými rybami z oceánu. Posezení na terase s výhledem na oceán je příjemným zastavením a restaurace Black Marlin nám představuje své kulinářské speciality.

Po obědě zastavujeme v blízkosti Boulders Beach – nedaleko pláže Foxy. Nalézá se zde proslulá kolonie afrických tučňáků. První dvojce tučňáků zde byla spatřena roku 1983, dnes jich zde žijí tisíce.

A když už jsme u pozorování ptáků, pokračujeme na prohlídku pštrosí farmy. Dozvídáme se, odkdy se pštrosí peří stalo módním doplňkem ve společnosti vznešených dam, jak tvrdou skořápku mají pštrosí vejce a také proč se vlastně tito běhaví ptáci chovají. Zajímavé, ale je čas se posunout. Jsme natěšeni na Mys Dobré naděje. Po průjezdu branou národního parku nás vítají paviáni. Všude kolem je bush plná sukulentů a divokých keřů. Rostou tu volně také květiny, které vídáme na stáncích českých květinářů. Heligonie, strelicie a další zajímavá flora. Za chvilku jsme u mysu. Silný příboj pohání vlny majestátného oceánu, které se za zvuku zuřivého burácení rozbíjejí o skalnaté útesy. Fotíme, někteří sbírají kamínky na památku, další se vydávají na skalnatou vyhlídku nad Mysem. Příroda je
zde skutečně okouzlující. Někteří z nás debatují o tom, jaké to asi bylo, když před více než 500ty lety sem dorazili první portugalští osadníci. Vítr zesiluje a začíná padat mlha. Stihli jsme to akorát a je čas se vrátit do Kapského města na večeři.

Navštěvujeme místní restauraci s africkými pokrmy a k našemu překvapení každý z nás dostává do ruky africký buben. Co nás asi čeká. To se dozvíme záhy. Malá lekce rytmiky, rozezníváme všech 60 bubnů najednou a za pár minut je z toho impozantní rytmické těleso. Zvuky bubnů víří a my v sobě nalézáme skryté talenty. Afričané nás chválí a pak už nastává čas na ochutnávku afrického menu. Pokrmy jsou připraveny jako speciality z celkem 14ti afrických zemí.

Po večeři se vydáme opět na Waterfront. Živá hudba, teplý vzduch, skvělá vína, do postele se nám moc nechce, navíc zítra máme volný den.

Ten jsme chtěli každý využít po svém. Někteří letem na paraglidu, jiní potápěním se v kleci a pozorováním žraloků. Avšak již podruhé člověk míní a příroda mění. Silný vítr a velké příbojové vlny nám plány překazily. Ale nenecháme se odradit. Možností, jak strávit den v Kapském městě, je opravdu mnoho. A tak někteří se vydávají navštívit největší botanickou
zahradu v Kirstenbosch, jiní se chystají pokořit Stolovou horu pěšky! Skupinka podnikla výpravu na ostrov Roben Island, kde byl 18 let vězněn Nelson Mandela. Zájemci navštěvují oceánské akvárium se želvami, žraloky a dalším rybami, parybami a tvory žijících v Atlantské a Indickém oceánu. Den jako malovaný.

Užíváme vlahého večera bez ohledu na to, že musíme ráno brzy vstávat.

Bohužel ráno musíme Kapsko opustit, ale nevadí, čekají nás další vzrušující chvíle. Jihoafrická republika je 12 x větší než Česko a tak se po dvouhodinovém letu (jako z Prahy do Paříže) přesunujeme do Johannesburgu. Míříme na sever, projíždíme provincii Gauteng a vjíždíme do sousední provincie Limpopo. Jsme plni očekávání, naším cílem je totiž africká bush a rezervace Mabula. Takřka nikdo z nás si nedokáže představit, co nás čeká. Při příjezdu do rezervace jsme opravdu obklopeni divokou Afrikou. Jednoduše vyhlížející bungalovy uvnitř nabízí africké dekorace, komfort a pohodlí. K dispozici máme i bazén, fitko, ale především 7 nových landroverů, které nás budou vozit buší.

Safari – slovo svahilského původu znamená “cesta”. Cestujeme buší a pozorujeme různé druhy antilop, impaly, kudu, přímorožce a další. Jsme překvapeni, jak krásné jsou zebry v přírodě a hned první odpoledne potkáváme slony. Opravdu impozantní zvířata, která zkonzumují až 200kg potravy denně. Protože každý landrover jede jinou cestou, naše dojmy jsou různé, a tak si máme co sdělovat u večeře. Personál rezervace je složen téměř výhradně z místních Afričanů, kteří nám u večeře předvádí své tradiční tance a zpívají africké písně.

Jsme obklopeni čistou přírodou, nad hlavami nám svítí africké hvězdy s dominantním Jižním křížem. Je čas ulehnout, ráno vstáváme dříve než dělníci do továren. Zvířata jsou totiž nejvíce aktivní po ránu a k večeru. Přes den, kdy pálí slunce, se skrývají ve stínu. Ranní vstávání bylo
odměněno zážitkem největším. Vidět lva, vůdce smečky, na 10metrů. to opravdu každý den nezažijete. A také nosorožce, hrochy, žirafy a další a další zvířátka. Jsme jako u vytržení. Fotíme, ukazujeme a sdělujeme si dojmy. Nádherná příroda. Přes den odpočíváme, někteří u bazénu, ale většina aktivitami. Čtyřkolky, jízda na koních v buši. Černoušci z resortu nás vyzývají k akci. Provizorní fotbalové hřiště je připraveno a ani jeden tým nechce prohrát. Místní kluci fotbálek umí, jen co je pravda, ale ani
Partnersáci se nechtějí nechat zahanbit. Čas plyne a obě strany si hry užívají. Nakonec naši vyhrávají, ale Afričané berou porážku v pohodě a z celého fotbalu se stala přátelská společenská akce. Namísto dresů se mění jiné relikvie. A tak několik českých kluků přenechává svým protivníkům kopačky. Kluci mají radost a třeba svou hru do příště vylepší.

Je čas vyjet na odpolední safari. Park je velký – 12 tisíc hektarů, takže každá vyjížďka do přírody je jiná. Zkušení rangeři komunikují přes vysílačky, a tak se navzájem informují o výskytu zvířat a nadšení pozorovatelé se mohou těšit z dalších zážitků. Západ slunce je impozantní, vzduch se tetelí nad horizontem a nade vším se rozkládá ticho a klid přírody. Dnes naše cesta nekončí v resortu, pokračujeme  dál temnou přírodou a v dálce vidíme oheň. Dnes pro nás Afričané připravili večeři pod
širým nebem v přírodě. Je to velké a příjemné překvapení. U stolů je opět živo, prohlížíme si fotografie a diskutujeme čerstvé zážitky. Nerušeně praská dřevo v ohni a mnozí z nás k němu přistupují, aby pozorovali hru světla a plamenů. Unavení se vracíme do lodge a pomalu balíme.

Ráno vstáváme opět ve 4.45. Poslední safari před námi. Již se orientujeme v živočišných i rostlinných druzích, ale rozmanitost přírody je taková, že stále objevujeme nové. Protože vše má svůj konec, i naše pouť Jihoafrickou republikou se chýlí ke konci. Cestujeme zpět do Johannesburgu a zastavujeme na malou chvíli v hlavním městě Pretorii. Venku je 38C, v Čechách prý -10C. To zas bude šok. Ani se nám nechce z tepla zpátky. Nakupujeme poslední suvenýry a už jsme na letišti. Krásných 7 dnů na Africkém kontinentu je za námi. Viděli jsme mnoho a ze zážitků budeme žít ještě dlouhou dobu. Čeká nás výměna fotek, posezení s přáteli a především práce. Práce taková, že když jí děláme dobře, umožnuje nám poznávat tak exkluzívní místa, jakými je Jihoafrická republika.

Jirka Brožek