Incentivní zájezd na Madeiru

Nezbytnou „povinností“ při návštěvě ostrova je prohlídka hlavního města Funchalu. Prošli jsme se parky, vyfotili se se sochou Kryštofa Kolumba. Nutností je navštívit místní tržnici s ovocem a zeleninou. Tak jak chutná zdejší mango, avokáda, marakuji, banány a další exotická ovoce, tak nechutnají nikde jinde. Ovšem skutečným zážitkem je návštěva rybího trhu. Tuňák, kterého jsme viděli porcovat, vážil přes 200kg. Strašidelná těla tkaničnice atlantické (espada) vzbuzují respekt, avšak o hodinu později v přístavní restauraci pochvalujeme její skvělé maso. Připili jsme si ponchou, tradičním nápojem, který obsahuje citrónovou kůru, med, ovocnou šťávu, cukr a hlavně Aguardente da Cana! Alkoholický nápoj na principu rumu, který vzniká destilací fermentované šťávy z cukrové třtiny. 

Další den poznáme západní část ostrova při „Offroad“ safari. Zastávka je nejprve v Ponta do Sol - místě prvního vylodění Portugalců při osídlování ostrova. Krásná oblázková pláž a místo s nejdelším sluečním svitem na Madeiře. Šplháme Land Rovery vysoko do hor. Během hodiny jsme od hladiny oceánu ve výšce 1380m n.m. Vyhlídka Lobo do Mouro nabízí skvělé výhledy na centrální vysočinu a hlavně tři vrcholy - Pico do Arieiro, Pico Castelo a Pico do Ruivo. To nás čeká také, ale o pár dnů později. Cestu pokračujeme do Fanalu, zde jsou k vidění několik set let staré vavříny a vypadá to tu jako v pohádkovém lese. Tento vavřínový prales je největší a nejstarší na zemi a je zapsán v Seznamu světového dědictví UNESCO. Oběd a koupačka v Porto Moníz. Oceán je divoký a budí repsekt. Závěr výletu je na druhém nejvyšším evropském útesu Cabo Girão - 580 m nad oceánem. 

Čekají nás další dny naplněné turistikou a překrásnou přírodou. Na úvod jsme zvolili nenáročou levádu. Levády jsou zavlažovací kanály, kterými byla v minulosti sváděna voda do zemědělských oblastí. Jsou lemované úzkými stezkami a jsou jedinečnou zvláštností Madeiry. Na ostrově jich je přes 2,5 tis kilometrů. 

Autobusem do Ribeiro Frio - horské vesnice s chovem pstruhů. Leváda je dlouhá 11km a vede do průsmyku Portela. Cestou se nabízejí zajímavé výhledy a Pico Ruivo. 

Vyvrcholením naší trekové části programu nastává další den. Je to přechod z Pico do Arieiro na nejvyšší vrchol ostrova - Pico Ruivo. 
Pico do Arieiro (1 817 m n. m.) je třetí nejvyšší hora ostrova. Nejvyšší hora Pico Ruivo leží jen o cca 45 metrů výš a o necelých 7 km daleko. Zdá se to tedy jednoduché. Je to tak, jen nejprve musíte cca 480m sestoupat a poté ztracenou výšku opět vyšlápout. Zdolat tuto cestu nám zabírá cca 3 hodiny. 

Cestou jsou k vidění zajímavé geologické útvary tvořené lávou a čedičovými stěnami. Výhledy jsou impozantní a neopakovatelné. 

Schodiště a stezky jsou místy tak úzké, že je třeba dávat pozor při vyhýbání. Vrcholová fotka a občerstvení v chatě pod vrcholem je odměnou pro každého.  

Madeirská vereda da Ponta de São Lourenço je pravým opakem výstupu na Ruivo. Vede podél oceánu, který máme téměř na dotek. Měří necelých 8km a je to pohodlná vycházka na cca 3 hodiny. Stezka vede po nejvýchodnější části Madeiry s výhledy na ostrovy Desertas a Porto Santo. 

Závěr každého týdne jsme strávili pozorováním delfínů a kulohlavců z paluby katamaránu. Koupačka v oceánu stejně jako skvělá madeirská kuchyně nadchla úplně každého. Specialitou byly rybí pochoutky - espada, tuňák, ale také chobotnice či skvělé vepřové maso na houbách.